Až do té diskuze jsem si nikdy neuvědomil, jak strašně moc se ještě budu muset učit. Jak po mnoha dalších desetiletích opakovaně poznávám, tomu učení hergot není nikdy konce. Speciálně na otázku počtu motorů na letadlech jsem narážel furt a pořád během celé své profesionální kariéry.
Více„Dokud nebudeš alespoň dvacet centimetrů nad zemí, tak ses nezachránil.“, pravil mi jistý kolega u sklenky, nedlouho poté, co jsme byli oba posláni na úřad práce. Kdo se uchází o práci pilota, moc dobře ví, že v každém formuláři číhá nenápadná kolonka: uveďte datum posledního letu. Přestávka v létání se počítá a tak mi tehdy začaly tiše tikat hodiny.
VíceVíte, které letadlo během sedmi let provozu zdolalo nejeden rekord, aby se po následném rozebrání stalo materiálem na výrobu kuchyňských pánví? Nebo který letoun byl tak těžký a tak chatrně vyvážený, že létat s ním nebylo zrovna bezpečné? A který typ měl víc verzí než exemplářů? Řeč je o proudových dopravních letadlech, která reálně existovala a létala, ale málokdo měl štěstí je vidět.
VíceJak se tak pročítám tím, co mi napsali znalci sovětské techniky, hned mne napadla další letadla z velké země Sovětů, která se moc nepovedla. Iljušin IL-62 byl zastaralý již v době svého vzniku. Nicméně, když se podívám na spolehlivost tohoto typu, ta byla vynikající. Jinou stránkou byla ekonomika provozu – strašná; ale na konci šedesátých let, když začala být letadla nasazována do provozu, se na to zase tak moc nekoukalo.
VícePo přečtení některých posledních článků na planes.cz, jako například různé ty Čechoviny či Rusoviny, by se nikdo nemohl divit, kdyby si čtenář položil otázku: „No jaké další krávoviny se tady ještě neobjeví?“. Velice dobrá otázka, ale taková možnost je dost nepravděpodobná, protože krávy nemají s letadly nic společného. To jest, pokud se nebavíme o Indii.
VícePrvním prototypem L-410M byl letoun v.č. 730206, zalétaný posádkou Vladimír Vlk a Ing. František Svinka 30.11.1973 pod zvláštní poznávací značkou, která už dnes není známa. Od začátku byl určen pro zkoušky ve VZLÚ, jehož posádka si jej 7 .prosince téhož roku odvezla do Letňan, kde pak létal jako OK-18, později OK-018.
VíceČas od času se v článcích na těchto stránkách objeví komentáře o staré ruské letecké technice i o samotných Rusácích, a většinou to není nic moc lichotivého. Pro získání vyváženějšího náhledu jsem se rozhodl napsat pár řádek o vlastní zkušenosti z druhé strany světa.
VíceO letadle Jak-42 jsem již psal. Teď se v souvislosti s tragickou havárií u Jaroslavle k tomuto nepovedenému letadlu vracím. Měl jsem tu „čest“ s ním letět při předvádění pro ČSA. V osmdesátých létech se snažil Aviaexport toto letadlo ČSA vnutit. Stevardi a stevardky byli zapůjčeni od ČSA. Kupodivu aerolinie tehdy po špatných zkušenostech s Jakem 40 toto letadlo nekoupily.
VíceLetiště v pražské Ruzyni mohlo být v jistém slova smyslu světovým unikátem. Díky jeho geografické poloze kdesi mezi Východem a Západem a vývoji světové politiky v pohnuté moderní době se tu totiž objevily prakticky všechny typy větších letadel, které kdy spatřily světlo světa. Až na jedno nešťastné letadlo. Tím je Mercure 100, produkt francouzského koncernu Dassault z první poloviny 70. let.
VíceCopyright © 1999-2025 planes.cz | Redakční systém